Ukončení pracovního poměru je pro většinu lidí stresující událostí. Znalost zákoníku práce a svých práv je však klíčová pro zajištění spravedlivého postupu a adekvátního finančního vyrovnání, zejména formou odstupného. V České republice jsou práva zaměstnance při výpovědi přísně upravena.
1. Základní typy ukončení pracovního poměru
Pracovní poměr může být ukončen několika způsoby. Pro právo na odstupné a délku výpovědní doby je klíčové, kdo a jakým způsobem podává výpověď.
a) Výpověď ze strany zaměstnavatele
Jde o nejččastější scénář, kdy má zaměstnanec nárok na ochranu. Zaměstnavatel může dát výpověď pouze z důvodů, které striktně definuje § 52 zákoníku práce.
- Organizační důvody: Zrušení zaměstnavatele nebo jeho části, přemístění zaměstnavatele nebo jeho části, nebo nejčastější: nadbytečnost zaměstnance (rozhodnutí o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivity). Toto je klíčový důvod pro nárok na odstupné.
- Zdravotní důvody: Zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci (např. v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání). I v tomto případě vzniká nárok na odstupné.
- Nezpůsobilost k práci: Zaměstnanec dlouhodobě neplní požadavky dané práce.
- Porušení povinností: Závažné (okamžité zrušení) nebo méně závažné (opakované) porušení pracovní kázně. V těchto případech nárok na odstupné NEVZNIKÁ.
b) Výpověď ze strany zaměstnance
Zaměstnanec může dát výpověď bez udání důvodu. V takovém případě však nárok na odstupné nevzniká, pokud to není sjednáno v kolektivní nebo pracovní smlouvě.
c) Dohoda o ukončení pracovního poměru (§ 49)
Dohoda je oboustranně smluvní ujednání. I když je to dohoda, může v ní být sjednáno odstupné, pokud je uvedeno, že se tak děje z organizačních nebo zdravotních důvodů, za kterých by zaměstnavatel mohl dát platnou výpověď. Vždy trvejte na písemném uvedení důvodu (např. nadbytečnost), pokud chcete odstupné.
d) Okamžité zrušení (výpověď „na hodinu“)
Tento typ ukončení je možný pouze ve zcela výjimečných situacích (např. odsouzení za trestný čin, zvlášť hrubé porušení pracovní kázně). Nárok na odstupné zde nevzniká.
2. Výpovědní doba: Nejkratší ochrana
Výpovědní doba je vždy stejná, ať už dává výpověď zaměstnanec nebo zaměstnavatel, a činí nejméně 2 měsíce.
a) Délka a začátek
- Výpovědní doba začíná běžet první den kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne druhého kalendářního měsíce.
- Příklad: Pokud je výpověď doručena zaměstnanci 15. října 2025, výpovědní doba začne běžet 1. listopadu 2025 a skončí 31. prosince 2025.
b) Ochranná doba (Zákaz výpovědi)
Zákoník práce chrání zaměstnance před výpovědí v tzv. ochranné době (§ 53). Zaměstnavatel nesmí dát výpověď:
- V době dočasné pracovní neschopnosti (nemocenská).
- V době těhotenství nebo mateřské/rodičovské dovolené.
- V době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě uvolněn pro výkon veřejné funkce.
Pozor! Pokud byla výpověď doručena ještě před nástupem ochranné doby (např. nemocenská), výpovědní doba neběží a skončí až uplynutím zbytku výpovědní doby po skončení ochranné doby.
3. Nárok na odstupné: Kdy a kolik?
Odstupné je jednorázová peněžitá částka, na kterou má zaměstnanec zákonný nárok při ukončení pracovního poměru z určitých důvodů, nejčastěji pro nadbytečnost.
a) Kdy VŽDY vzniká nárok na odstupné?
Nárok vzniká, pokud je pracovní poměr ukončen výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou z těchto důvodů (§ 67):
- Organizační důvody (např. rušení místa, nadbytečnost).
- Zdravotní důvody (nesmíte konat práci kvůli pracovnímu úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání).
b) Výše odstupného (podle délky trvání poměru)
Výše odstupného je odvozena od průměrného výdělku a délky trvání pracovního poměru u zaměstnavatele:
| Délka trvání pracovního poměru | Výše odstupného (násobek průměrného výdělku) |
| Méně než 1 rok | Nejméně 1násobek průměrného měsíčního výdělku |
| Nejméně 1 rok a méně než 2 roky | Nejméně 2násobek průměrného měsíčního výdělku |
| Nejméně 2 roky | Nejméně 3násobek průměrného měsíčního výdělku |
| Zdravotní důvody (pracovní úraz, nemoc z povolání) | Nejméně 12násobek průměrného měsíčního výdělku |
📌 Průměrný výdělek: Vypočítává se z hrubých mezd a odměn dosažených v předchozím kalendářním čtvrtletí.
c) Kdy je odstupné splatné?
Odstupné je splatné v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na jiném termínu. Lze se dohodnout i na splátkách, ale jen na základě písemné dohody obou stran.
4. Jak se bránit neplatné výpovědi
Pokud se domníváte, že vaše výpověď není platná (např. je neopodstatněná, není doručena písemně, nebo je dána v ochranné době), máte právo se bránit.
a) Okamžitá reakce
- Vyjádřete nesouhlas: Ihned písemně oznamte zaměstnavateli, že trváte na dalším zaměstnávání a že považujete výpověď za neplatnou. Toto je klíčový právní úkon.
- Podejte žalobu: Musíte podat žalobu k soudu na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru.
b) Lhůta pro podání žaloby
Lhůta pro podání žaloby je velmi přísná a činí 2 měsíce ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit na základě neplatné výpovědi. Zmeškání této lhůty znamená zánik práva bránit se u soudu.
c) Důsledky úspěšné obrany
Pokud soud rozhodne ve váš prospěch a shledá výpověď neplatnou, má to dva hlavní důsledky:
- Pracovní poměr trvá: Poměr neustal a je nutné, aby vás zaměstnavatel dále zaměstnával (pokud trváte na dalším zaměstnávání).
- Náhrada ušlé mzdy: Máte nárok na náhradu mzdy od okamžiku, kdy jste zaměstnavateli sdělili, že trváte na dalším zaměstnávání, až do doby, než vám opět přidělí práci nebo dojde k platnému ukončení.
5. Evidence na Úřadu práce a podpora v nezaměstnanosti
Získání odstupného a podpora v nezaměstnanosti jsou propojené, ale ne navzájem vylučující se.
a) Registrace na ÚP
Můžete se registrovat na Úřadu práce (ÚP) po skončení pracovního poměru. Je to důležité kvůli sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
b) Podpora v nezaměstnanosti
- Odklad podpory při odstupném: Pokud jste obdrželi odstupné, podpora v nezaměstnanosti vám bude vyplácena až po uplynutí doby, na kterou vám bylo odstupné poskytnuto.
- Příklad: Dostali jste odstupné ve výši 3 průměrných mezd (tj. za 3 měsíce). Podporu začnete pobírat až po uplynutí těchto 3 měsíců.
- Výše podpory: První 2 měsíce činí 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku, následující 2 měsíce 50 % a po zbytek podpůrné doby (obvykle 5, 8 nebo 11 měsíců dle věku) 45 %.
Znalost těchto základních práv a lhůt je pro každého zaměstnance v obtížné situaci propouštění klíčová. V případě pochybností se vždy vyplatí investovat do konzultace s odborníkem na pracovní právo.
