Česká ekonomika se dlouhodobě potýká s chronickým nedostatkem pracovních sil, který se stal jednou z největších brzd hospodářského růstu. Při rekordně nízké míře nezaměstnanosti a nepříznivé demografické prognóze se zahraniční pracovníci stali nepostradatelným pilířem, který drží v chodu zejména největší zaměstnavatele a klíčové sektory, jako je automobilový průmysl, logistika, IT a zdravotnictví.
I. Demografická realita: Proč cizinci zachraňují giganty
Problém nedostatku pracovníků v České republice má kořeny v demografii. Silné ročníky odcházejí do důchodu a počet absolventů vstupujících na trh práce nestačí k pokrytí poptávky, přičemž do roku 2035 se očekává deficit v řádu stovek tisíc zaměstnanců. Tento jev se nejvíce projevuje u společností, které zaměstnávají tisíce lidí a potřebují neustálý přísun jak kvalifikované, tak manuální pracovní síly.
Akutní potřeba velkých zaměstnavatelů
Největší čeští zaměstnavatelé (jako například Škoda Auto, Agrofert, ČEZ, velké řetězce retailu či nadnárodní výrobní podniky) jsou na přílivu cizinců závislí z několika důvodů:
- Výrobní linky a logistika: Tisíce dělnických a montážních pozic jsou v podstatě neobsaditelné bez pracovní síly ze zemí mimo EU (tzv. třetích zemí), jako je Ukrajina, Mongolsko, Srbsko či Filipíny.
- IT a Expertíza: V oblasti špičkových technologií, IT a výzkumu chybí vysoce kvalifikovaní experti. Korporace lákají specialisty z Indie, Číny, USA nebo zemí západní Evropy, aby udržely svou konkurenceschopnost a inovace.
- Sezónní práce a služby: Velké firmy v zemědělství, stavebnictví a pohostinství, i když nejsou na špici žebříčku zaměstnavatelů, nemohou bez zahraničních pracovníků fungovat.
Statistiky Českého statistického úřadu potvrzují, že více než 18 % celkové zaměstnanosti v národním hospodářství tvoří cizinci (data se značně navýšila i vlivem migrace z Ukrajiny). U firem s více než 1000 zaměstnanci je podíl cizinců obzvláště vysoký, přičemž zde dominují například pracovníci z Mongolska, Polska a Indie.
II. Role zahraniční síly v klíčových sektorech
Zahraniční pracovní síla se v českých gigantických firmách koncentruje do dvou hlavních segmentů, z nichž každý klade jiné nároky na státní politiku a firemní HR:
1. Manuální a méně kvalifikovaná práce (Automotive, Logistika)
Tento segment tvoří největší objem poptávky. Cizinci zde plní roli stabilizátoru výrobních a logistických procesů.
- Zdroj: Převážně občané Ukrajiny, Běloruska, Mongolska, Filipín a zemí Balkánu.
- Charakteristika: Tito pracovníci často obsazují dělnické, montážní a skladové pozice, kde je největší fluktuace a nejnižší zájem ze strany domácích pracovníků.
- Přínos: Udržují plynulost výroby a umožňují exportně orientovaným gigantům plnit zakázky, a tím generovat HDP.
2. Vysoce kvalifikovaná a expertní práce (IT, R&D, Finance)
Tzv. experti a talenti jsou pro firmy zásadní pro udržení kroku s globální konkurencí.
- Zdroj: Občané USA, Kanady, Jižní Korey, Velké Británie, Indie a dalších technologicky vyspělých zemí.
- Charakteristika: Obsazují pozice IT specialistů, softwarových vývojářů, analytiků, vědců a vrcholových manažerů.
- Přínos: Přináší unikátní know-how, zvyšují inovativní potenciál a pomáhají českým pobočkám nadnárodních korporací udržet si vysokou úroveň technologického rozvoje. Vláda se proto aktivně snaží o usnadnění vstupu pracovníků z těchto zemí.
III. Legislativní výzvy a integrační politika
Pro velké zaměstnavatele je klíčové, aby byl nábor zahraničních pracovníků rychlý, transparentní a předvídatelný. Česká legislativa však byla dlouho kritizována pro svou pomalost a byrokracii.
Změny v roce 2024/2025: Zjednodušení a kvóty
Vláda v reakci na tlak podnikatelských svazů a Svazu průmyslu a dopravy provedla legislativní změny:
- Zrušení testu trhu práce: U zaměstnaneckých karet byla zrušena povinnost prokazovat, že místo nemůže být obsazeno občanem ČR nebo EU. To výrazně zrychluje náborový proces.
- Volný přístup pro vybrané země: Občané vybraných vysoce rozvinutých zemí (např. USA, Kanada, Japonsko, Jižní Korea) získali volný přístup na trh práce (i když stále potřebují povolení k pobytu). Cílem je přilákat experty bez zdlouhavých administrativních překážek.
- Navýšení kvót: Byly navýšeny a upraveny kvóty pro pracovníky z prioritních třetích zemí (např. Čína, Indie, Filipíny), zejména pro kvalifikované profese.
Integrační odpovědnost firem
Úspěch migrace pracovní síly nezáleží jen na kvótách, ale také na integrační politice samotných zaměstnavatelů. Experti varují, že pokud budou firmy přistupovat k cizincům pouze jako k levné a dočasné náhradě, nebudou úspěšné.
Klíčové faktory pro udržení cizinců:
- Férové podmínky a mzdy: Zamezení mzdové diskriminace oproti českým zaměstnancům.
- Jazyková a kulturní podpora: Kurzy češtiny, mentoring a pomoc s integrací rodin (bydlení, školy).
- Dlouhodobá perspektiva: Nabídka kariérního růstu a stabilního pracovního poměru, nikoliv pouze krátkodobých smluv přes agentury.
Strategická nutnost, nikoli volba
Zahraniční pracovní síla je pro největší české zaměstnavatele strategickou nutností, nikoli pouze dočasnou náplastí. Vzhledem ke stárnoucí populaci a odhadovanému úbytku pracovníků v následujících 15-20 letech se bude závislost na řízené ekonomické migraci prohlubovat.
Pro české giganty je tak zásadní nejen využít nově uvolněných kvót a zjednodušených procesů, ale především investovat do dlouhodobého, etického a integračního náboru. Pouze firmy, které se naučí s cizinci pracovat jako s loajální a stabilní součástí týmu, si udrží konkurenceschopnost a budou schopny efektivně řídit chod svých rozsáhlých operací. Bez zahraničních pracovníků by mnohé klíčové sektory české ekonomiky nemohly fungovat v současném rozsahu.
